Chráněný přírodní útvar tvořený pískovci mořského původu.  Jde o soustavu skalnatých údolí, zaříznutých místy až do výše 60 m do pískovců i podložních krystalických hornin. Údolí vyhloubily pramenné toky a pobočky řeky Novohradky. Svahy údolí tvoří pískovcové skalní stěny, místy rozčleněné do samostatných útvarů – věží a pilířů, výčnělků, rozsedlin, bloků.  Místy jsou též náznaky vývoje skalních měst (např. v Toulovcových a Městských Maštalích). Celková rozloha 1083,6 ha je rozdělena do několika oblastí: Prosečský potok, Karálky, Vranický potok, Voletínské údolí a Kvíčalnice. Terén zpřístupňuje hustá síť značených cest a vytváří možnost kruhových vycházek.

Stezka v oblacích
Stezka v oblacích je vyhlídková konstrukce postavená ze dřeva a oceli, která se nachází nad obcí Dolní Morava poblíž chaty Slaměnka pod vrcholem Slamníku v masivu Králický Sněžník. Objekt je v provozu od 5. prosince 2015. Autorem 55 metrů vysoké stavby je architekt Zdeněk Fránek. Stezka v oblacích se stala oblíbeným výletním cílem – během prvního roku od zahájení provozu ji navštívilo téměř 200 000 lidí.

Zámek Pardubice

Pardubický zámek je renesanční stavba, který se nachází v těsné blízkosti historického centra města Pardubice. Za pánů z Pernštejna zde vzniklo sídlo, které je přechodem mezi hradem a zámkem. V takovém stavu dochování a rozloze nemá tento typ objektu ve střední Evropě obdobu. Spolu se svým okolím a Příhrádkem, který jej spojuje s původním městem, vytváří evidenční část Zámek. 

Podorlický skanzen Krňovice

Jediné muzeum tohoto typu v Královéhradeckém kraji se soustřeďuje na architektonické a technické památky regionu Královéhradecka, podhůří Orlických hor a Podkrkonoší. Oblast, kterou zachycuje, se nepřekrývá se žádným z dnes existujících skanzenů v České republice, ale naopak jejich síť rozšiřuje. V rámci prohlídkové trasy lze vidět nejen stavby samotné, ale i jejich interiér vybavený dobovými exponáty. Maximální důraz je kladen na funkčnost všech exponátů a mnohé z nich je možné si v rámci prohlídky vyzkoušet.

Třebechovické muzeum betlémů

Vydejte se na návštěvu Muzea betlémů v Třebechovicích pod Orebem, kde na Vás celoročně dýchne vánoční atmosféra. Během individuální prohlídky zhlédnete Proboštův mechanický betlém včetně jeho unikátního dřevěného mechanismu, výstavu betlémů z různých materiálů a oblastí České republiky, a také prodejní obchod, ve kterém si můžete na památku zakoupit různé druhy betlémů. Nejcennějším a nejobdivovanějším betlémem je bezesporu unikátní mechanický betlém lidových řezbářů Josefa Probošta, Josefa Kapuciána a autora mechanismu Josefa Frimla, který je národní kulturní památkou.

Broumovské stěny

Pravá broumovská divočina. Dlouhý hřeben Broumovských stěn nabízí řadu pěších túr s úchvatnými výhledy. Mimo několika častěji navštěvovaných míst zde budete prakticky sami. A co musíte vidět? Unikát pískovcových skal – Slavenské hřiby. Barokní kapli Panny Marie Sněžné na Hvězdě. Hlubokou a tajuplnou Kovářovu rokli. Exponovanou Slavenskou vyhlídku, kde zažijete pocit letícího dravce. Kamennou bránu, před kterou se vám zatají dech... Ticho mezi skalními velikány zažijete jen na Broumovských stěnách.

Sečská přehrada
Vodní nádrž Seč nebo také Sečská přehrada je vodní dílo vybudované v letech 1924–1934 na řece Chrudimce se zděnou hrází v krajinné oblasti Železných hor. Většina plochy se nachází na katastrálním území města Seč v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje. Celkový objem vodní nádrže je 21,795 miliónů m³ s maximální zátopovou oblastí 220,1 ha a s plochou povodí 216,2 km², délka gravitační obloukové a zděné přehradní hráze v koruně činí 165,0 m a výška 42,0 m nad základovou spárou, šířka v úrovni základů 33,0 m a 6,8 m v koruně hráze. Vodní dílo v povodí Chrudimky je ve správě státního podniku Povodí Labe.

Wellness hotel Jezerka

Hotel disponuje jedním z nejmodernějším Wellness & Spa v České republice. Přijďte se ponořit do oázy klidu a harmonie v příjemném prostředí o celkové rozloze 800 m2. Wellness nabízí velký zážitek a příjemnou relaxaci.

Klokočovská lípa

Klokočovská lípa – také známa jako Tisíciletá lípa, Karlova lípa, Královská, nebo dokonce Císařská – je jedním z nejstarších žijících památných stromů v Čechách. Jako jedna z mála našich památných lip by skutečně mohla dosahovat věku, který ji přiřkly staré příběhy a pověsti. Roste v obci Klokočov.

Židovský hřbitov v Hoješíně
Zbytky židovského hřbitova v Hoješíně se nacházejí v těsném sousedství silnice, která se u rozcestníku Na Předělu odpojuje ze silnice II/345 a vede přes Horní Ves do Hoješína. Hřbitov současně leží na jihozápadním břehu vodní nádrže Seč, pokud je přehrada zaplněná, voda dosahuje téměř až k ohradní zdi, která je vybudována pouze na straně k vodní hladině. Hřbitov je od centra Hoješína vzdálen asi 1 kilometr severním směrem, od Horní Vsi (místní část Hoješína) jen asi 300 metrů. Od rozcestníku Na Předělu je to 1,3 kilometru jihovýchodním směrem. Hřbitov je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Kraskovské rybníky

Kemp Kraskov je obklopen malebnými lesy a leží přímo na břehu rybníka. Rybník je zásobovány vodou hlavně Zlatým a Počáteckým potokem a několika dalšími menšími přítoky. Rybníky jsou celkem 2 a jejich okolí nabízí bohaté množství pro aktivní způsob trávení volného času a dovolených. V letních měsících jsou pak opravdovým rybářským rájem.

NS Kolem Prachovického lomu

V Prachovicích u Chrudimi ve východních Čechách najdou příznivci procházek hezkou krajinou zajímavou naučnou stezku. Naučná stezka Kolem Prachovického lomu je seznámí s historií a geologií oblasti, ale také jejími rostlinnými a živočišnými obyvateli. Stezka začíná v severní části Chráněné krajinné oblasti Železné hory u stále aktivního Prachovického lomu, který patří k vůbec největším u nás, a vede po lesní cestě k vápence ve Vápenném Podole. Je dlouhá jen 3,5 kilometru, i tak se na ni ale vešlo 6 zastavení s informačními tabulemi, které se věnují například zkamenělinám, minerálům a jeskyním v oblasti. Na trase jsou dvě vyhlídky na lom a stezka myslí i na děti, které se na ní mohou těšit na celou řadu pohádkových bytostí. Ve Vápenném Podole si pak zájemci mohou prohlédnout vápennou pec, pocházející už z roku 1873.

Stará vápenná pec a expozice hornin ve Vápenném Podole

Šachtová pec byla postavena stavitelem Patleichem z Hützingu u Vídně podle projektu architekta Tichého pro První spolek ku vyrábění vápna ve Vápenném Podole. Stavba byla v roce 1873 slavnostně vysvěcena a uvedena do provozu. Z lomu v obci byl vápenec dopravován k peci vozíky po navážecí rampě, která se nedochovala. Naučná trasa po stopách vápenictví v Železných horách provádí návštěvníky nejvýznamnějšími místy s vápenictvím spojených. Trasa začíná v Berlově vápence v Závratci, kde se návštěvníci seznámí s historií vápenictví a těžby vápence v Železných horách.

Koupaliště a kemp Konopáč

Sportovně – rekreační areál se nachází v podhůří Železných hor. Je součástí místní části Heřmanova Městce s názvem Konopáč v Pardubickém kraji. Středem areálu je přírodní koupaliště s malebným ostrůvkem a tobogánem o jehož vzniku jsou záznamy z počátku 20 století. V roce 1932–35 byla provedena modernizace a po roce 1968 byl areál vybavován na stávající kempink. Jeho hlavní předností je koupání v přírodní neupravované vodě přitékající z pramenů z přilehlých svahů a „Zlatého potoka“. Vycházky do okolních lesů a okolo dalších rybníků vhodných k rybolovu – značených pěších i cyklostezek, i okolí bohaté na zajímavosti i památky.

Dívčí kámen 

Dívčí kámen je název skalního útesu vypínajícího se nad Lovětínskou roklí v blízkosti hradu Lichnice. Z vyhlídky je pěkný výhled na oblast podél řeky Doubravy a do Lovětínské rokle na NPR Lichnice – Kaňkovy hory a dříve (než vzrostl les) též na hrad Lichnici.

Zřícenina hradu Lichnice

Lichnice či Lichtenburk je zřícenina hradu v Železných horách, nacházející se na stejnojmenném skalnatém návrší v nadmořské výšce 480 m n. m. nad městem Třemošnice, vzdušnou čarou 15 km jihozápadně od města Chrudim. Lichnice leží při hranici národní přírodní památky Kaňkovy hory a je součástí CHKO Železné hory. Postaven byl rodem Ronovců, a to buď Jindřichem ze Žitavy, nebo jeho synem Smilem, který se zval právě podle hradu Lichtenburk. V roce 2017 byla ve zbytku severní věže vybudována ocelová rozhledna.

Centrum Bohuslava Martinů v Poličce se nachází v objektu Městského muzea, na rohu Tylovy a Šaffovy ulice v těsném sousedství Palackého náměstí. Jedná se o historickou budovu, která byla v roce 1934 věnována Muzejnímu spolku Palacký. Do té doby byla sídlem chlapecké měšťanské školy, kterou navštěvoval i Bohuslav Martinů. Se jménem Bohuslava Martinů je neodmyslitelně spjaté unikátní, romantické, i když pro život trochu nepraktické místo – malá světnička ve věži kostela sv. Jakuba v Poličce. Zde se 8. prosince 1890 budoucí slavný hudební skladatel narodil. Pětičlenná rodina Martinů žila ve věži až do Bohuslavových 11 let. Hlavou rodiny byl otec Ferdinand, který kromě svého ševcovského povolání vykonával práci pověžného. Jeho úkolem bylo držet stráž proti ohni ve dne i v noci, natahovat věžní hodiny a zvonit klekání. S rodinou tu žil i ševcovský pomocník, kterému přezdívali „děda“. Pomáhal rodině v domácnosti, a protože světnička byla malá, měl svoji postel pod hodinami ve věži.

Lidová architektura v obci Telecí a památná Lukasova lípa

Významnou stavebně-kulturní zajímavostí jsou památkově chráněné stavby původní lidové architektury Poličský dvorec. Typické jsou i jejich dřevěné štíty lomenice, sestavované do ozdobných vzorců (v obci lze nalézt 8 variant sestav). Krajovou zvláštností jsou úzké stříšky mezi štítem domu a okny, tzv. podlomení. K architektonicky nejzajímavějším patří dvorec čp.16 v dolní části obce. Roubený dům je atypicky dvoupodlažní a v jeho průčelí se zajímavě uplatňuje motiv čel stropních povalů a okénka výměnku v patře. Dvorec je předmětem častého zájmu etnografů, architektů i fotografů. S dobou náboženského útlaku je spojena známá legenda o zdejší Lukásově zpívající lípě. Jedné z nejstarších a nejmohutnějších českých lip je podle odborného odhadu okolo 700 let. Obvod kmene téměř 12 m, výška koruny 25 m. Legenda vypráví o tajném Českém bratru, který v prostorné a tehdy uzavřené dutině stromu nalezl úkryt při opisování Nového zákona i zakázaných žalmů. Svítil si lojovými svíčkami, texty si prozpěvoval a při šumění rozložité koruny vznikal dojem, že zpívá lípa.

Lucký vrch

Lucký vrch je kopec v Pardubickém kraji, jehož nejvyšší bod leží v nadmořské výšce 739 m n. m. Je cílem turistických výletů. Z vrcholu lze za jasného počasí vidět Jeseníky.

Borovská naučná stezka

Naučná stezka prochází malebnou krajinou v okolí obce Borová u Poličky, ležící na okraji chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Borová nabízí klidný odpočinek i příležitost ke sportům v náručí lesů, vonných luk a potoků na táhlých kopcích s pěknými výhledy na Vysočinu, Orlické hory i Jeseníky. Skalní útvary kolem Proseče a Milov uspokojí turisty i horolezce.

Regionální muzeum Vysoké Mýto

Počátky vysokomýtského městského muzea, jednoho nejstarších v Čechách, sahají do roku 1871. V roce 1912 se muzeum přestěhovalo do domu vysokomýtského rodáka, národního buditele A. V. Šembery v Šemberově ulici, kde sídlí dodnes. Od začátku roku 2003 je muzeum zřizováno Pardubickým krajem a působí jako regionální. Muzeum nabízí dvě stálé expozice – Expozice Kabinet Militária a Expozice Sodomka, spravuje barokní areál na Vraclavi a během roku nabízí řadu krátkodobých výstav.

Historické centrum Vysokého Mýta

Výjimečnost čtvercového náměstí nesoucí jméno Přemysla Otakara II., které se řadí k největším v Čechách, spočívá nejen v jeho rozloze (2 ha, rozměry stran: 153, 147, 134 a 127 m), ale i v systému ulic v rozích a ve středu jeho stran. Uprostřed stojí morový sloup. Náměstí patří k významným pozůstatkům gotické architektury v Čechách. Poslední rekonstrukce proběhla v letech 1996–1997. Půdorys náměstí se stal i východiskem pro moderní logotyp města (natočený zelený čtverec se čtyřmi menšími čtverci v rozích).

Chráněný přírodní útvar tvořený pískovci mořského původu.  Jde o soustavu skalnatých údolí, zaříznutých místy až do výše 60 m do pískovců i podložních krystalických hornin. Údolí vyhloubily pramenné toky a pobočky řeky Novohradky. Svahy údolí tvoří pískovcové skalní stěny, místy rozčleněné do samostatných útvarů – věží a pilířů, výčnělků, rozsedlin, bloků.  Místy jsou též náznaky vývoje skalních měst (např. v Toulovcových a Městských Maštalích). Celková rozloha 1083,6 ha je rozdělena do několika oblastí: Prosečský potok, Karálky, Vranický potok, Voletínské údolí a Kvíčalnice. Terén zpřístupňuje hustá síť značených cest a vytváří možnost kruhových vycházek.

Traily Na Vinicích

Městské traily Vysoké Mýto byly zrealizovány a úspěšně uvedeny do provozu v roce 2016 trailové tratě. Celkem bylo vybudováno 2,14 km tratí, bylo nainstalováno bezpečnostní značení a informační tabule. Traily jsou koncipovány pro začátečníky, středně pokročilé a pokročilé cyklisty.

Kostel Nejsvětější Trojice v Klášterci nad Orlicí

V Klášterci, jak samo jméno napovídá, stál již na konci 13. století cyriácký klášter Orlitz. Byl však spolu s kostelem Panny Marie v husitských válkách vypálen a pobořen. Farní kostel Nejsvětější Trojice byl obnoven v roce 1452. Kostel je tak nejstarším chrámem v regionu Orlických hor. Z časů obnovy po husitských válkách pochází kamenný základ hlavního oltáře, stůl, na němž jsou čtyři erby rodu Jiřího z Poděbrad. Kostel několikrát vyhořel a byl přestavován. Do roku 1881 zastřešovaly věže kostela baňaté kopule.
V létě roku 1956 při výkopu u hřbitovní zdi byly objeveny základy hlavní zdi bývalého kláštera a pod omítkou kostela otvory po trámech. Potvrdilo se, že jednopatrová budova kláštera byla součástí kostela a zabírala s největší patrností většinu prostoru nynějšího hřbitova. To ostatně dokládá i sedlový portálek ze 14. století v úrovni prvního patra na jižní straně kostela, který původně sloužil ke vstupu z kláštera přímo na mnišské tribuny v kostele.

Pašerácká lávka

Pašerácká lávka byla původně postavena vrchností pro potřeby dřevorubců a formanů, svážejících dřevo z panských lesů. Především v nočních hodinách však začala být využívána k pašování různého zboží. Lávka se nachází v údolí Divoké Orlice. Na kladské straně stával dřevěný mlýn, který prý sloužil jako prodejna pašovaného zboží a úkryt pro pašeráky. Zlatý čas pašování skončil po první světové válce. Dnešní podoba lávky pochází z roku 2002, kdy byla obnovena po ničivé povodni v roce 1999. Pašerácká lávka je jednou ze zastávek Naučné stezky v přírodní rezervaci Zemská Brána. Nejlépe se k ní dostanete po modré turistické značce od Zemské brány nebo po červené Jiráskovou cestou.

Pastvinská přehrada

Přehradní nádrž Pastviny se nachází ve stejnojmenné obci Pastviny v podhůří Orlických hor, asi 7 km východně od Žamberka. Napájí ji řeka Divoká Orlice. Přehrada se stavěla v letech 1933–1938. V zatopené oblasti muselo být zbouráno 74 domů. Vodní plochu překlenuje železobetonový viadukt se dvěma oblouky, po němž prochází silnice II/312 spojující města Žamberk a Králíky. Cena celé stavby dosáhla 40 milionů Kč. V letech 2000–2006 probíhala modernizace vnitřního vybavení elektrárny a řídícího systému. Přehrada vyrábí elektrickou energii, chrání před povodněmi a slouží k rekreaci. Největší zátokou je Studenecká zátoka.

Autokemp Šlechtův palouk

Autokemp Šlechtův palouk naleznete v podhůří Orlických hor, přímo na břehu vodní nádrže Pastviny. Rozloha areálu je cca 10 tis. m2. Určen je pro rekreaci osob v jarní, letní a podzimní sezoně. V chatkách lze zajistit teplotní komfort. V autokempu je možné se ubytovat v chatkách, karavanech i pod stanem. Pobývat můžete i s vašimi čtyřnohými miláčky. Nabídka ubytování představuje 17 chatek s kapacitou 85 lůžek a dále pak travnatou plochu pro cca 120 stanů a 30 karavanů. V celém areálu jsou asfaltové komunikace a parkovací plochy přímo u chatek nebo stanů. Zděný objekt sociálního zařízení se sprchami, toaletami a umývárnami pro ženy a muže, společná kuchyňka. Hospůdka s krytou terasou pro cca 60 osob. V recepci lze zapůjčit sportovních vybavení. V areálu naleznete i půjčovnu loděk a šlapadel.

Stezka v oblacích
Stezka v oblacích je vyhlídková konstrukce postavená ze dřeva a oceli, která se nachází nad obcí Dolní Morava poblíž chaty Slaměnka pod vrcholem Slamníku v masivu Králický Sněžník. Objekt je v provozu od 5. prosince 2015. Autorem 55 metrů vysoké stavby je architekt Zdeněk Fránek. Stezka v oblacích se stala oblíbeným výletním cílem – během prvního roku od zahájení provozu ji navštívilo téměř 200 000 lidí.

Pavilon Gočár – areál Léčebných lázní Bohdaneč

Pavilon Gočár patří mezi perly kubistické architektury a nese název podle svého tvůrce, slavného architekta Josefa Gočára. Pavilon realizoval v letech 1910 až 1913 stavitel Josef Novotný z Prahy, slavnostně byl otevřen 1. května 1913 a díky své účelnosti a praktičnosti, byť po různých přestavbách, je využíván dodnes. Součástí pavilonu je rozlehlá terasa, která nabízí klientům prostor pro relaxaci a odpočinek, v letních obdobích se zde s velkou oblibou využívají i lehátka. Pavilon Gočár je od 29. prosince 1983 státem chráněnou kulturní památkou.

Golf resort Lázně Bohdaneč

18 jamkové mistrovské golfové hřiště leží v sousedství Lázní Bohdaneč a přírodní rezervace Bohdanečský rybník. Hřiště bylo citlivě zasazeno do existující přírody a v tomto směru patří mezi jedny z nejkrásnějších 18 jamkových hřišť u nás. Určitě Vás zaujme také pestrostí jamek. Golfové hřiště Lázně Bohdaneč postupně prošlo v posledních třech letech řadou změn zaměřených na zvýšenou pohodu hráčů a významné zlepšení kvality hracích ploch i jejich okolí.

NS Bohdanečský rybník

Naučná stezka seznamuje na třech větvích trasy s faunou, flórou a přírodními poměry národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník a rybník Matka, ležící nedaleko města Lázně Bohdaneč.

Ornitologická pozorovatelna u Bohdanečského rybníku

Jedna z částí zdejší naučné stezky vede na Polákův poloostrov Bohdanečského rybníka, kde do roku 2015 stávala jednoduchá dřevěná ornitologická pozorovatelna připomínající myslivecký posed. Kvůli svému špatnému stavu však musela být v létě 2015 odstraněna, na jaře 2016 byla (v rámci dokončovacích prací revitalizace Bohdanečského rybníka) nahrazena novou 8 m vysokou dřevěnou pozorovatelnou. Jedná se o stavbu z dubového a modřínového dřeva s rákovou střechou, jejíž vybudováno iniciovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

NS Kolem rybníka Buňkov
Naučná stezka kolem Buňkova vznikla v roce 2015 a provede Vás kolem celého rybníka. Můžete jet na kole, ale vhodnější je procházka pěšky. Na sedmi tabulích si přečtete jak o historii obce Břehy, autokempu i samotného rybníka Buňkov, tak i o nedalekém mlýnu na Výrově. Přímo u rybníka se můžete dovědět něco o místní fauně, flóře, ale také o rybaření, neboť rybník Buňkov je rybníkem chovným, na kterém hospodaří místní organizace Českého rybářského svazu. Jako návnada na další výlet v okolí může sloužit tabule věnovaná nedalekému rybníku Černý Nadýmač a Slavíkovým ostrovům, jejíž umístění je trochu zavádějící (vydejte se od ní přes louku přímo k rybníku).

Přírodní koupaliště Mělice

Přírodní koupaliště písníky Mělice – Lohenice, které vzniklo zatopením lomu po těžbě štěrkopísku, leží asi pět kilometrů od města Přelouč a nabízí skutečně vynikající koupání v čisté a teplé vodě. Písníky s průzračnou vodou obklopují borové lesy. Velké vodní plochy mohou využít také majitelé surfů nebo zájemci o vodní lyže. Sportovním příznivcům může Přelouč poskytnout tenisové a volejbalové kurty a dále pak fotbalové hřiště.

Zámek Pardubice

Pardubický zámek je renesanční stavba, který se nachází v těsné blízkosti historického centra města Pardubice. Za pánů z Pernštejna zde vzniklo sídlo, které je přechodem mezi hradem a zámkem. V takovém stavu dochování a rozloze nemá tento typ objektu ve střední Evropě obdobu. Spolu se svým okolím a Příhrádkem, který jej spojuje s původním městem, vytváří evidenční část Zámek. 

Hrad Kunětická hora
Kunětická hora  je zřícenina hradu z patnáctého století stojící na osamoceném výrazném stejnojmenném vrchu v České tabuli nedaleko Pardubic. Tvoří dominantu Polabí. Zřícenina je chráněna jako kulturní památka a v roce 2001 byla zapsána na seznam národních kulturních památek ČR. Je ve vlastnictví státu  a je přístupný veřejnosti.

Africké muzeum Dr. Emila Holuba

Africké muzeum Dr. Emila Holuba je muzeum věnované českému cestovateli po Africe Dr. Emilu Holubovi. Muzeum bylo otevřeno pod názvem Památník Dr. Emila Holuba 30. dubna 1966. Expozici navštívilo přes 1 340 000 návštěvníků. V muzeu lze najít funkční model Viktoriiných vodopádů a venkovní africké vesnice s audiovizuální projekcí. V roce 2012 bylo muzeum znovuotevřeno po rekonstrukci.

Třebechovické muzeum betlémů

Vydejte se na návštěvu Muzea betlémů v Třebechovicích pod Orebem, kde na Vás celoročně dýchne vánoční atmosféra. Během individuální prohlídky zhlédnete Proboštův mechanický betlém včetně jeho unikátního dřevěného mechanismu, výstavu betlémů z různých materiálů a oblastí České republiky, a také prodejní obchod, ve kterém si můžete na památku zakoupit různé druhy betlémů. Nejcennějším a nejobdivovanějším betlémem je bezesporu unikátní mechanický betlém lidových řezbářů Josefa Probošta, Josefa Kapuciána a autora mechanismu Josefa Frimla, který je národní kulturní památkou.

Podorlický skanzen Krňovice

Jediné muzeum tohoto typu v Královéhradeckém kraji se soustřeďuje na architektonické a technické památky regionu Královéhradecka, podhůří Orlických hor a Podkrkonoší. Oblast, kterou zachycuje, se nepřekrývá se žádným z dnes existujících skanzenů v České republice, ale naopak jejich síť rozšiřuje. V rámci prohlídkové trasy lze vidět nejen stavby samotné, ale i jejich interiér vybavený dobovými exponáty. Maximální důraz je kladen na funkčnost všech exponátů a mnohé z nich je možné si v rámci prohlídky vyzkoušet.

Historické centrum Hradce Králové

Historické centrum královského věnného města Hradec Králové je pokryto památkami od gotiky po baroko, i dalšími architektonickými slohy. Najdete zde například dominanty města - Bílou věž a katedrálu sv. Ducha, barevné kanovnické domy, úchvatnou biskupskou rezidenci, nebo pozůstatky Slezské brány. V okolí historického centra poté můžete obdivovat pozůstatky vojenské pevnosti a také moderní architekturu Jana Kotěry a Josefa Gočára, jako například Muzeum východních Čech, Gymnázium J. K. Tyla a dalších staveb, díky nimž se Hradci přezdívá Salon republiky.

Archeopark Všestary

Archeopark je určen pro všechny, kteří si chtějí vyzkoušet pravěk „na vlastní kůži“. Expozice je rozdělena do dvou částí – vnitřní a venkovní. V rámci venkovní expozice je možné si prohlédnout ukázky pravěkých staveb, jako je neolitický a eneolitický dům, polozemnice ze starší doby železné, rondel, výrobní areály a pravěké pohřebiště s mohylami. Vnitřní expozice sestává ze tří částí, které představují podzemí - život - duchovní svět prehistorických lidí. Toto dělení navíc reprezentuje i metody archeologické práce: výzkum památek ukrytých pod zemí – rekonstrukce objektů na povrchu – pohled letecké archeologie.

Rozhledna Chlum

Již v roce 1894 nechal dobřenický statkář Karel Heinrich postavit domek pro strážce pomníků bitvy na Chlumu 1866. O pár let později k němu přibyla rozhledna vysoká 25 m a sousední restaurační zařízení. Současná příhradová věž o výšce bezmála 56 m, na které je umístěna vyhlídková plošina, byla postavena na místě původní rozhledny v roce 1999. Návštěvníkům se tak z výšky 370 m n.m. naskýtá jedinečný pohled nejen na celý areál bojiště, ale i při dobré viditelnosti na celé východní Čechy.

Památník bitvy na Chlumu 1866

Vyvýšenina Chlum se nachází severozápadně od Hradce Králové. V těchto místech byla 3. července 1866 svedena prusko-rakouská bitva, jedna z největších bitev 19. století, z níž pruská vojska vyšla jako vítězná. Na zdejším bojišti zůstalo téměř 8 000 mrtvých a více než 23 000 raněných vojáků. Budování četných pomníků a památníků bitvy proto bylo zahájeno téměř hned po skončení válečných událostí. Muzeum války bylo zbudováno v roce 1936, a to v centrálním prostoru bojiště. Obsahovalo expozici výzbroje a výstroje všech armád zúčastněných v této druhé největší vojenské bitvě 19. století. V letech 2008 až 2010 proběhla rozsáhlá rekonstrukce a přístavba muzea, ve které je od 3. července 2010 nová expozice prusko-rakouské války a bitvy.

Pomník jezdecké srážky Střezetice

Sousoší připomíná událost, k níž došlo ke konci bitvy u Hradce Králové dne 3. července 1866. Zúčastnilo se jí asi 11 tisíc jezdců a koní. Pruské oddíly byly v přesile, ale Rakušané útok zastavili i přes vysoké ztráty. Bylo to jedno ze dvou krátkodobých vítězství rakouské armády tohoto dne. Na své straně měla asi 1200 mrtvých, zraněných a nezvěstných, ale během půl hodiny, kterou střet trval, zahynulo na 2 000 koní. Autorem pomníku je sochař Petr Novák z Jaroměře. Sousoší jezdce s koněm umístěné na betonovém podstavci obloženém kameny je 6 metrů dlouhé a 2,5 metru vysoké. Pomník byl odhalen ke 150. výročí bitvy 1866 v roce 2016.

Renesanční zámek nad údolím Zlatého potoka stavěl český šlechtický rod Trčků z Lípy v průběhu druhé poloviny 16. stol. Velkorysost koncepce a značný rodový majetek byly předpokladem k výstavbě rozsáhlého areálu s hlavní zámeckou budovou s třemi podlažími arkádových lodžií. Jeden z nejmohutnějších a nejvýznamnějších renesančních zámků v Čechách vyniká především obrazárnou s kolekcí zejména italského a holandského malířství, unikátní rozsáhlou zbrojnicí a bohatou knihovnou. Celý areál doplňuje anglický park s drobnými romantickými stavbami.

Dobruška - městské muzeum, radniční věž

Dobrušské muzeum má čtyři stálé expozice v pěti historických budovách. V hlavní budově Vlastivědného muzea na Šubertově náměstí najdete expozici věnovanou dobrušským osobnostem, dějinám města a dějinám dobrušských Židů. Součástí vstupu je i prohlídka židovské rituální očistné lázně - mikve a prohlídka interiéru nově zrekonstruované synagogy. Na historické radnici uprostřed náměstí můžete před výstupem na věž zhlédnout expozici Mládí Františka Kupky s originály prvotin tohoto českého malíře, grafika a ilustrátora světového významu. Expozice v rodném domku národního buditele Františka Vladislava Heka (F. L. Věka) je věnovaná především této významné osobnosti českého národního obrození a prvnímu novočeskému satirikovi.

Rodinný pivovar Rampušák

Pivovar v Dobrušce se honosí dlouholetou historií sahající až do roku 1890. Novodobá historie pivovaru začíná rokem 2007, kdy pivovar odkupuje rodina Vedrových a po rekonstrukci je v roce 2008 uvařena po 13 letech první várka piva – 12° Rampušák. V současné době vyrábí pivovar stabilně šest druhů piv, a to 11° a 12° světlé ležáky, dále pak 13° polotmavý speciál a 15° světlé speciální pivo, které se vyrábí pouze jako nefiltrované. V areálu pivovaru můžete během roku navštívit spoustu akcí nebo si domluvit prohlídku.

Rozhledna Osičina

Osičina je název kopce, jehož plochý vrchol se nachází při silnici mezi obcemi Vojenice a Záhornice nad zalesněným údolím, známým pod jménem Dřížna. Na kopci se nachází rozhledna v nadmořské výšce 416 m n. m., jedná se o telekomunikační stožár. Rozhledna Osičina nabízí nejen krásný výhled a místo odpočinku pro turisty a cyklisty, ale i menší občerstvení - chlazené i teplé nápoje, které přijdou v teple i chladu vhod. Za jasného počasí se nabízí výhledy na Orlické hory, Kralický Sněžník, polské Stolové hory, Adršpašsko a Krkonoše, k jihu na Železné hory, Kunětickou horu a daleké rovinaté Polabí. 

Údolí Dřízna s křížovou cestou v Přepychách

Poutní místo se nachází na lesní mýtině nedaleko obce Přepychy. Nalézá se zde křížová cesta se třinácti zastaveními, kapličkami, čtrnácté zastavení je vyobrazení Boží hrob vytesaný do skály. Dominantou poutního místa je kaple Panny Marie Lurdské, postavená v roce 1889 kolem které vede uvedená křížová cesta.

Rozhledna Žernov

Čtyřiadvaceti metrová rozhledna Žernov vznikla u fotbalového hřiště ve stejnojmenné obci napůl cesty mezi Českou Skalicí a Červeným Kostelcem. Z výšky osmnácti metrů nabízí krásné výhledy na Krkonoše, Jestřebí hory, Broumovské stěny, Stolové hory, Orlické hory a další. U rozhledny došlo také k parkovým úpravám a v sezóně zde zakoupíte občerstvení. Přístupová komunikace k rozhledně Žernov nevede přes vesnici, nýbrž odbočkou mezi obcemi Červená Hora a Žernov směrem na Rýzmburk. Rozhledna je celoročně přístupná, vstup zdarma.

Zřícenina hradu Rýzmburk

Nad Babiččiným údolím na zalesněném ostrohu se nachází zbytky hradu pravděpodobně ze 14. století. Dnes zde můžete najít zbytky zdí, bránu a historická sklepení, ale také Rýzmburský altán, který nechal v roce 1798 postavit tehdejší majitel náchodského panství, vévoda Petr Kuronský, otec kněžny Kateřiny Vilemíny Zahaňské, známou tu kněžnu z románu Babička. Na altán navazuje areál hotelu Rýzmburk, kde se můžete při cestě osvěžit.

Babiččino údolí patří mezi nejznámější výletní místa východních Čech. Celá krajina Babiččina údolí a zámku Ratibořice je ideální pro poklidnou dovolenou v letním i zimním období. Objevíte zde známá místa z románu Boženy Němcové "Babička", jako je Rudrův mlýn nebo Staré bělidlo a blízký Viktorčin splav. Často se zde pořádají rozmanité kulturní akce, které se hlásí k odkazu Babičky. A tak zde uvidíte oživené postavy z románu – Barunku, pana mlynáře, Babičku nebo dokonce slavné čtyřnohé přátele v podání Sultána a Tyrla. Pokud oživlé postavy nezastihnete, musí Vám postačit Pomník Babičky s dětmi od sochaře Otto Gutfreunda.

Herecké muzeum Viktorka

Herecký dům Viktorka se nachází v bezprostřední blízkosti Babiččina údolí v Ratibořicích. V muzeu si návštěvníci mohou prohlédnout fotografie, rekvizity, dokumenty a další předměty, které sem věnovali čeští divadelní, filmoví a televizní herci. Muzeum je rozděleno do dvou částí. Ve stálé expozici mohou návštěvníci zhlédnout osobní předměty herců, autogramy, plakáty, scénáře, kostýmy, rekvizity, fotografie a další, druhá část muzea se věnuje výročím a jubileím. Návštěvníci si mohou rovněž vyzkoušet natáčení s filmovou kamerou, objektivy, jízdou, světly, zvukem. Součástí hereckého domu Viktorka je také restaurace, víceúčelový sál, pokoje hotelového typu s wellness.

Zámek Ratibořice

Poznejte, jak žila paní kněžna z Babičky Boženy Němcové. Zámeček je znám především jako letní sídlo Kateřiny Vilemíny, vévodkyně Zaháňské. Postavený je v empírovém slohu. Historické interiéry přibližují 19. a počátek 20. stol., v zámku jsou soustředěny pozoruhodné obrazové kolekce, grafika, sklo, porcelán, nábytkové sestavy a další předměty z 19. století. V červnu a v adventním čase vás zámkem provedou dobově oděné postavy inspirované knihou „Babička" spisovatelky Boženy Němcové.

Muzeum papírových modelů

Stálá expozice modelového světa z papíru a je jedinou svého druhu nejen v České republice. Seznámit se zde můžete s historií papírového modelářství, s tvorbou výtvarníků a modelářů minulosti i současnosti. Vystřihovánkám, později vystřihování a slepování papírových modelů se věnují malí i velcí již několik generací. Dnes můžete jejich precizně provedená díla inspirující se v mnoha oborech vidět na soutěžních přehlídkách či příležitostných výstavách. Jsou vypracovaná do nejmenších detailů, mnohá z nich jsou i pohyblivá. Expozice muzea zahrnuje přes 200 modelů předních autorů z České republiky, Polska i Slovenska.

Muzeum stavebnice Merkur
Muzeum bylo poprvé otevřeno v roce 2006 a historie stavebnice Merkur, parních strojů a elektrických vláčků Merkur každoročně láká tisíce návštěvníků z naší republiky i ze zahraničí. Prohlídka i hrací koutek se hodí pro děti i dospělé bez rozdílu věku! Spatřit tady můžete nejstarší stavebnice z roku 1920, kolejiště Merkur „O“ v měřítku 1:45 a spoustu historických i současných exponátů. Jistě vás nadchne obrovité

Klášter benediktinů

Klášter byl založen v roce 1213 břevnovskými benediktiny. Původně raně gotické budovy z let 1306 byly přestavěny v letech 1676–1772. Klášter je jednopatrovou barokní budovou čtvercového půdorysu, rozkládající se kolem dvou dvorů. Zřejmě za opata Martina I. byl vybudován klášterní kostel Panny Marie. Jeho součástí je též vynikající raně gotický portál. Polickému klášteru věnoval velkou pozornost na konci 13. století opat Bavor z Nečtin, který pro něj nechal pořídit několik rukopisů (např. Životy Otců) a další umělecká díla. V největším sále, tzv. Laudonově, je dnes zřízeno Muzeum města Police nad Metují.

Broumovské stěny

Pravá broumovská divočina. Dlouhý hřeben Broumovských stěn nabízí řadu pěších túr s úchvatnými výhledy. Mimo několika častěji navštěvovaných míst zde budete prakticky sami. A co musíte vidět? Unikát pískovcových skal – Slavenské hřiby. Barokní kapli Panny Marie Sněžné na Hvězdě. Hlubokou a tajuplnou Kovářovu rokli. Exponovanou Slavenskou vyhlídku, kde zažijete pocit letícího dravce. Kamennou bránu, před kterou se vám zatají dech... Ticho mezi skalními velikány zažijete jen na Broumovských stěnách.

Hrádeček

Úchvatná příroda a neuvěřitelné výhledy na panorama východních Krkonoš spolu s nejvyšším vrcholem Sněžkou nabízí Pekelský vrch. Uvidíte, proč okolní krajina učarovala také prezidentu Václavu Havlovi, který bydlel ve své chalupě na okraji obce v oblasti dnes zvané Hrádeček v době normalizace a rád se sem vracel i jako prezident republiky. Na svém oblíbeném Hrádečku před Vánoci 2011 po dlouhotrvajících zdravotních problémech své nemoci podlehl. Na Hrádečku nezapomeňte navštívit zříceninu hradu Břecštejn. V blízké oboře můžete spatřit asi 15 kusů daňků.

Zřícenina hradu Břecštejn

Břecštejn je hradní zříceninou nedaleko Hrádečku a obce Vlčice. První zmínky o hradu jsou z roku 1336 s původním jménem Stein. Hrad vyrostl na strmé skalní kře a z tohoto důvodu nemohl být rozsáhlý. Prakticky nepřístupný byl na severozápadní straně, kde je skalní stěna téměř svislá. Na východě a jihovýchodě musel být hrad chráněn dvojím příkopem a valem. Dnes z vlastního hradu zbývají vysoké obvodové zdi. Jako vchod nyní slouží bývalé sklepy.

Památník bitvy u Trutnova 1866

Gablenzův monument připomíná jednu z bitev prusko-rakouské války, která se tu odehrála 27. června 1866. Byl vystavěn zároveň jako rozhledna, na kterou vede jeho vnitřkem točité schodiště a odkud je široký rozhled do okolí. Památník s rozhlednou na vrchu Šibeníku je přístupný o víkendech od května do září. V bitvě u Trutnova 27. června 1866 zvítězili pod vedením generála Ludvíka Gablenze vojáci rakouského X. armádního sboru. Šlo tehdy o jediné rakouské vítězství ve válce roku 1866 na severním bojišti.

Hospitál Kuks

Pojďte se projít velkolepým komplexem bývalých barokních lázní́. Před 300 lety Kuks předčil mnohé́ evropské́ lázně̌ a byl centrem kultury. A co Vás tu čeká́ dnes? Majestátní́ hospitál se zahradou, desítky barokních soch, jedinečná barokní lékárna, ale také malebná zákoutí se studánkami, romantické roubenky, dobré víno, pohoda a klid. Na nábřeží naleznete informační centrum, stylový hostinec a muzeum barokního knihtisku.

Muzeum historických vozidel Kuks

Jedná se o rodinné muzeum historických vozidel, nacházející se v bývalé textilní továrně v secesním slohu v samém centru Kuksu. Pro milovníky historie jsou zde k vidění historická vozidla různých značek i motoristické doplňky, sbírka fotografických přístrojů, šicích strojů a mnoho dalších zajímavostí. Můžete zde také najít také prototyp motocyklu Járy Cimrmana. V muzeu mají návštěvníci možnost občerstvení.

Barokní areál Žireč

Objevte toto pozoruhodné místo na pomezí cest mezi Dvorem Králové a barokním hospitálem na Kuksu. Svůj výletní den můžete zpestřit návštěvou bylinkové zahrady, a zjistit, jestli zdejší bylinky doopravdy léčí. Poznáte bylinkovou kavárnu s osvěžujícími domácími sirupy, 1,6 ha velký zámecký park nebo třeba kostel sv. Anny, barokní skvost s celosvětově unikátní zvonkohrou. Nahlédnout můžete také do prostor Domova sv. Josefa, kde se snoubí barokní architektura s moderním vybavením a laskavou péčí o pacienty s roztroušenou sklerózou.

Cyklomuzeum Žireč

Muzeum sídlí v budově bývalé sýpky v barokním areálu v Žirči. Ve třech podlažích zhlédnete celou historii cyklistiky s exponáty, které zapůjčil největší český sběratel, Ing. Jaroslav Uhlíř. Z jeho rozsáhlé sbírky se můžete se těšit na nejstarší velocipedy, závodní kola z 20. století, i slavná kola známá z filmů posledních let. K vidění jsou i rozmanité cyklodoplňky, náhradní součástky, trofeje, dobové fotografie a tiskoviny. Tato výjimečná sbírka je navíc obohacena o Expozici zdravotních pomůcek pro léčbu roztroušené sklerózy, což je vůbec první výstava svého druhu v České republice. 

Muzeum Dvůr Králové n/L

Co takhle Vánoce v létě? Navštivte expozici Tradice výroby vánočních ozdob v městském muzeu ve Dvoře Králové nad Labem. Historií textilního tisku na Královédvorsku Vás zase provede expozice Textilního tisku v budově Střední průmyslové školy a Střední odborné školy. Pro návštěvníky je připravená malá tiskařská dílna, kde si můžete pomocí ručně vyráběných forem ozdobit látku podle vlastní fantazie.

Přehrada Les Království

Přehrada Les Království je údolní přehradní nádrž na řece Labi. Nachází se u Těšnova v katastrálním území Bílá Třemešná, 4 km proti proudu od města Dvůr Králové nad Labem. Byla vybudována v letech 1910 - 1919. Kamenné věžičky s červenou stříškou na koruně hráze vystavěné v pseudogotickém stylu připomínají něco krásného, skoro pohádkového. Les Království patří k nejhezčím a nejnavštěvovanějším přehradám v České republice a je významnou technickou památkou.

Veliš – zřícenina hradu

Na Velichově vrchu byl kolem roku 1300 postaven gotický hrad Veliš. Dnes na vrcholku kopce najdete pouze jeho zříceninu, avšak svého času se jednalo o nejpevnější hrad v Čechách. Z hradu se dochovaly jen nepatrné zbytky zdiva bašt, věže a západního paláce, které jsou pevně spojeny s čedičovým základem, nejasně vyznačené přístupové cesty a terasovitě upravený jižní vrchol. Po bitvě na Bílé hoře připadl hrad jako konfiskát Albrechtu z Valdštejna. Z vrchu Veliš je krásný výhled na okolní krajinu Českého ráje, Podkrkonoší, Krkonoš a město Jičín.

Hvězdárna Jičín

Hvězdárna v Jičíně vznikla začátkem 60. let 20. století v objektu bývalé prachárny. V současné době patří hvězdárna pod K-klub soustřeďující zájmové činnosti ve městě. Návštěvníkům nabízí klasická pozorování Slunce i večerní oblohy a pravidelné přednášky zvaných osobností. Informace hledejte ve věstníku městské informační služby. V případě zájmu lze po domluvě využít vybavení hvězdárny pro samostatná pozorování. Zařízení slouží nejen pro pozorování hvězd, ale také pro environmentální výchovu a přírodovědné akce pro veřejnost i školy.

Valdická brána Jičín
Valdická brána je renesanční stavba, která byla stavěna v letech 1568-78 jako součást městského opevnění. Poslední patro je pozdně barokní z roku 1768, vrcholek věže s ochozem a stanovou střechou pochází z roku 1840. Je typickou dominantou siluety města. Věž je vysoká 52 metrů a po zdolání 156 schodů se nabízí rozhled z vyhlídkového ochozu ve výšce 32 metrů. Při dobré viditelnosti obhlédnete z této jediné zachovalé součásti středověkého opevnění města Jičína široké okolí od Zvičiny přes Krkonoše, Kozákov až po Ještěd. V průběhu turistické sezóny se zde konají výstavy, koncerty a vystoupení městského věžníka.

Rozhledna Milohlídka

Zdrsněná výšina Čeřovka se nachází na severním okraji Jičína. Na jejím vrcholu byla v roce 1843 vybudována nejstarší vyhlídková věž v Českém ráji Milohlídka - Čeřovka. Rozhlednu nechal postavit jičínský krajský hejtman Hansgirg, financována byla z darů bohatých měšťanů. Rozhledna je 8 m vysoká a na její vyhlídkovou plošinu se dostanete po 60 schodech. Dnes je temeno Čeřovky pokryto vzrostlými stromy, a tak se Vám z rozhledny naskytne pouze krátký výřez pohledu směrem na jih na Jičín. Ale i přes to má rozhledna nad Jičínem i dnes své romantické kouzlo a láká k procházkám a výstupu na ni.

Valdštejnská lodžie

Valdštejnská lodžie je unikátní raně barokní památka v blízkosti města Jičína, kterou nechal v letech 1627-1632 stavět vévoda Albrecht z Valdštejna po italském vzoru. Do okolí se otevírá mohutnými arkádami s velkolepou terasou. Patří do rozsáhlejšího komplexu, který dnes kromě ní tvoří také dvůr s hospodářskými budovami a rozsáhlý park Libosad s grottou. Celý areál se nachází na úpatí malebného čedičového kopce Zebína. Je součástí Valdštejnovy barokní komponované krajiny – navržené krajinné osy, spojující sakrální stavby, krajinné dominanty a město Jičín.

Rozhledna Chlum

Již v roce 1894 nechal dobřenický statkář Karel Heinrich postavit domek pro strážce pomníků bitvy na Chlumu 1866. O pár let později k němu přibyla rozhledna vysoká 25 m a sousední restaurační zařízení. Současná příhradová věž o výšce bezmála 56 m, na které je umístěna vyhlídková plošina, byla postavena na místě původní rozhledny v roce 1999. Návštěvníkům se tak z výšky 370 m n.m. naskýtá jedinečný pohled nejen na celý areál bojiště, ale i při dobré viditelnosti na celé východní Čechy.

Archeopark Všestary

Archeopark je určen pro všechny, kteří si chtějí vyzkoušet pravěk „na vlastní kůži“. Expozice je rozdělena do dvou částí – vnitřní a venkovní. V rámci venkovní expozice je možné si prohlédnout ukázky pravěkých staveb, jako je neolitický a eneolitický dům, polozemnice ze starší doby železné, rondel, výrobní areály a pravěké pohřebiště s mohylami. Vnitřní expozice sestává ze tří částí, které představují podzemí - život - duchovní svět prehistorických lidí. Toto dělení navíc reprezentuje i metody archeologické práce: výzkum památek ukrytých pod zemí – rekonstrukce objektů na povrchu – pohled letecké archeologie.

Ornitologická pozorovatelna u Bohdanečského rybníku

Jedna z částí zdejší naučné stezky vede na Polákův poloostrov Bohdanečského rybníka, kde do roku 2015 stávala jednoduchá dřevěná ornitologická pozorovatelna připomínající myslivecký posed. Kvůli svému špatnému stavu však musela být v létě 2015 odstraněna, na jaře 2016 byla (v rámci dokončovacích prací revitalizace Bohdanečského rybníka) nahrazena novou 8 m vysokou dřevěnou pozorovatelnou. Jedná se o stavbu z dubového a modřínového dřeva s rákovou střechou, jejíž vybudováno iniciovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Hrad Kunětická hora
Kunětická hora  je zřícenina hradu z patnáctého století stojící na osamoceném výrazném stejnojmenném vrchu v České tabuli nedaleko Pardubic. Tvoří dominantu Polabí. Zřícenina je chráněna jako kulturní památka a v roce 2001 byla zapsána na seznam národních kulturních památek ČR. Je ve vlastnictví státu  a je přístupný veřejnosti.

Zámek Pardubice

Pardubický zámek je renesanční stavba, který se nachází v těsné blízkosti historického centra města Pardubice. Za pánů z Pernštejna zde vzniklo sídlo, které je přechodem mezi hradem a zámkem. V takovém stavu dochování a rozloze nemá tento typ objektu ve střední Evropě obdobu. Spolu se svým okolím a Příhrádkem, který jej spojuje s původním městem, vytváří evidenční část Zámek. 

Podorlický skanzen Krňovice

Jediné muzeum tohoto typu v Královéhradeckém kraji se soustřeďuje na architektonické a technické památky regionu Královéhradecka, podhůří Orlických hor a Podkrkonoší. Oblast, kterou zachycuje, se nepřekrývá se žádným z dnes existujících skanzenů v České republice, ale naopak jejich síť rozšiřuje. V rámci prohlídkové trasy lze vidět nejen stavby samotné, ale i jejich interiér vybavený dobovými exponáty. Maximální důraz je kladen na funkčnost všech exponátů a mnohé z nich je možné si v rámci prohlídky vyzkoušet.