Autokemp Šlechtův palouk
Autokemp Šlechtův palouk naleznete v podhůří Orlických hor, přímo na břehu vodní nádrže Pastviny. Rozloha areálu je cca 10 tis. m2. Určen je pro rekreaci osob v jarní, letní a podzimní sezoně. V chatkách lze zajistit teplotní komfort. V autokempu je možné se ubytovat v chatkách, karavanech i pod stanem. Pobývat můžete i s vašimi čtyřnohými miláčky. Nabídka ubytování představuje 17 chatek s kapacitou 85 lůžek a dále pak travnatou plochu pro cca 120 stanů a 30 karavanů. V celém areálu jsou asfaltové komunikace a parkovací plochy přímo u chatek nebo stanů. Zděný objekt sociálního zařízení se sprchami, toaletami a umývárnami pro ženy a muže, společná kuchyňka. Hospůdka s krytou terasou pro cca 60 osob. V recepci lze zapůjčit sportovních vybavení. V areálu naleznete i půjčovnu loděk a šlapadel.
Nebespaní Glamping
Nechat si zdát sny jen kousek od nebe? Být blízko k přírodě? Stanovat, ale mít přece jen trochu více komfortu? To je Nebespaní. Glamping Nebespaní leží na krásné pasece v Českých Petrovicích v Orlických horách. Je součástí Sportareálu, který pod kopcem nabízí dětem i dospělým adrenalinové a pohodové zážitky. Můžete zde odpočívat, číst, sbírat borůvky, opéct buřty nebo seběhnout z kopce dolů a zařádit si na horských kárách a dát si něco dobrého na zub. Pojďte děti vzít do krásného prostředí pod velký dánský stan a strávit s nimi dobrodružství, které si zaslouží ony i vy.
Délka: 30,9 km
Náročnost:
Autokemp Šlechtův palouk
Autokemp Šlechtův palouk naleznete v podhůří Orlických hor, přímo na břehu vodní nádrže Pastviny. Rozloha areálu je cca 10 tis. m2. Určen je pro rekreaci osob v jarní, letní a podzimní sezoně. V chatkách lze zajistit teplotní komfort. V autokempu je možné se ubytovat v chatkách, karavanech i pod stanem. Pobývat můžete i s vašimi čtyřnohými miláčky. Nabídka ubytování představuje 17 chatek s kapacitou 85 lůžek a dále pak travnatou plochu pro cca 120 stanů a 30 karavanů. V celém areálu jsou asfaltové komunikace a parkovací plochy přímo u chatek nebo stanů. Zděný objekt sociálního zařízení se sprchami, toaletami a umývárnami pro ženy a muže, společná kuchyňka. Hospůdka s krytou terasou pro cca 60 osob. V recepci lze zapůjčit sportovních vybavení. V areálu naleznete i půjčovnu loděk a šlapadel.
Sportareál České Petrovice
Ve Sportareálu se zabaví celá rodina. Dejte si závody na horských kárách, užijte si adrenalin na překážkové nafukovací dráze, letním tubingu ve vytyčené dráze nebo se osvěžte pod vodním dělem. Pokud vám po těchto maximálně bezpečných atrakcích vyhládne, ochutnejte dobroty ve SKI BARU.
Zemská brána
Přírodní rezervace s naučnou stezkou, bohatou flórou a romantickým údolím, kde do území Čech vstupuje řeka Divoká Orlice je oblíbeným výletním místem. Úzké balvanové řečiště lemují v úseku několika set metrů výrazné rulové skály. Dojem brány do Čech navíc umocňuje jednoobloukový kamenný most vystavěný českými a italskými kameníky v letech 1901–1903.
Pašerácká lávka
Pašerácká lávka byla původně postavena vrchností pro potřeby dřevorubců a formanů, svážejících dřevo z panských lesů. Především v nočních hodinách však začala být využívána k pašování různého zboží. Lávka se nachází v údolí Divoké Orlice. Na kladské straně stával dřevěný mlýn, který prý sloužil jako prodejna pašovaného zboží a úkryt pro pašeráky. Zlatý čas pašování skončil po první světové válce. Dnešní podoba lávky pochází z roku 2002, kdy byla obnovena po ničivé povodni v roce 1999. Pašerácká lávka je jednou ze zastávek Naučné stezky v přírodní rezervaci Zemská Brána. Nejlépe se k ní dostanete po modré turistické značce od Zemské brány nebo po červené Jiráskovou cestou.
Kostel Nejsvětější Trojice v Klášterci nad Orlicí
V Klášterci, jak samo jméno napovídá, stál již na konci 13. století cyriácký klášter Orlitz. Byl však spolu s kostelem Panny Marie v husitských válkách vypálen a pobořen. Farní kostel Nejsvětější Trojice byl obnoven v roce 1452. Kostel je tak nejstarším chrámem v regionu Orlických hor. Z časů obnovy po husitských válkách pochází kamenný základ hlavního oltáře, stůl, na němž jsou čtyři erby rodu Jiřího z Poděbrad. Kostel několikrát vyhořel a byl přestavován. Do roku 1881 zastřešovaly věže kostela baňaté kopule.
V létě roku 1956 při výkopu u hřbitovní zdi byly objeveny základy hlavní zdi bývalého kláštera a pod omítkou kostela otvory po trámech. Potvrdilo se, že jednopatrová budova kláštera byla součástí kostela a zabírala s největší patrností většinu prostoru nynějšího hřbitova. To ostatně dokládá i sedlový portálek ze 14. století v úrovni prvního patra na jižní straně kostela, který původně sloužil ke vstupu z kláštera přímo na mnišské tribuny v kostele.